Luxusní nábytek, aneb 6 často používaných materiálů

Každý z nás chce mít ve své domácnosti, co možná nejluxusnější nábytek, který by zaujal návštěvy, dlouho vydržel, esteticky dobře vypadal a vlastně měl ty nejlepší vlastnosti, které nábytek může mít. Nikdy to však není takhle jednoduché, žádné přírodní dřevo nemá jen samé dobré vlastnosti, vždycky se najde nějaká ta chybička, která se buď dá přehlídnout anebo znamená rozhodnutí, zvolit jiný druh dřeva. Kromě masivů však existují také lacinější varianty materiálů, které se vyrábí uměle. I přesto, že většina z nich není odborníky doporučována, najde se občas i nějaká světlá výjimka, která potvrzuje pravidlo. Taková náhražka nikdy nebude taková, jako kvalitní masivní dřevo, ale na druhou stranu, má díky strojové výrobě mnoho pozitivních vlastností, které u přírodního dřeva nenajdeme. Je na každém, zda si vybere to nebo to. Na nás však je, představit vám 6 nejčastěji používaných materiálů na výrobu nábytku s těmi nejlepšími vlastnostmi. Tak pojďme na to!

Palisandrové dřevo

Tato zajímavá exotická dřevina pochází původem z opadavých stromů z Madagaskaru, Brazílie a Indie zvaných Sheesham. Tím, že roste pouze na těchto třech lokacích, je jednou z nejvyhledávanějších a nejluxusnějších dřevin světa.

Jedná se o velmi tvrdé a robustní dřevo (900 kg/m3), plné výrazných vláken a viditelných pórů, díky kterým má barevně výraznou a vykreslenou kresbu. Textura je středně hrubá, pěkně rovnoměrně rozložená. Palisandr je právem považován za jednu z nejtvrdších dřevin a to hlavně proto, že se v jeho žilkování ukládají vápenaté sloučeniny, které strukturu zpevňují. Tvrdost je velmi oceňovanou vlastností u jakéhokoliv dřeva, natož u toho, které je používáno k výrobě nábytku a tam, kde je potřeba, aby dřevo odolalo velkému tlaku a náporu. Tato dřevina je velmi ceněna také pro svou dlouhověkost a výdrž, ale má i mnoho dalších skvělých vlastností.

Může se pochlubit širokou škálou barevných provedení od zlatavé přes červeno hnědou až po tmavou hnědou (indický palisandr), místy se v odstínech vyskytují fialové tony, vždy dle toho, jak je dřevo nařezáno. Díky tomu jsou každá židle a každý stůl naprostým originálem. Barva dřeva však nezáleží pouze na způsobu jeho nařezání, ale i na místě odkud pochází. Ovlivňují ji půdní a klimatické podmínky. U indického palisandru se jedná o odstíny hnědé s nádechem do fialova, u brazilského palisandru je zabarvení hnědo-oranžové a madagaskarský palisandr se může pochlubit červenými odstíny.

K výrobě nábytku se v tomto případě používá pouze dřevo staré více, jak 100 let. Z čím staršího stromu dřevo pochází, tím je dražší a zároveň kvalitnější. Při výběru nového nábytku navíc můžete volit mezi dvěma podobami palisandru: lakovanou přírodní variantou a variantou mořenou do barevných odstínů, dle libosti.

Akátové dřevo

To pochází z opadavého listnatého stromu česky zvaného Trnovník akát a využívá se v mnoha oblastech – v nábytkářském průmyslu, při výrobě zahradního náčiní nebo třeba v sochařství. Kromě nábytku z akátového dřeva, se však můžete setkat také třeba s plotovými kůly, čepy nebo kolíky, které se využívají ve vinicích. Využití akátového dřeva je bohužel velmi omezeno jeho rychlou a náhlou sesychavostí, ke které dochází při pnutí ve dřevu. I přesto však snese opravdu vysoké zatížení. Mimo jiné ho naleznete v konstrukcích dřevostaveb, palisád, ohrad atd. Tato dřevina je navíc důležitá pro bio-zpracování.

Trnovník akát je původem z USA. Jedná se o poměrně krátkověký strom, který se jen zřídka dožívá více, jak 200 let. Má robustní dřevo (asi 800 kg/m3), šedožluté/ hnědé barvy s výjimečným probarvením. Je světovým unikátem pro své zelené zabarvení ve dřevě, které vytváří nazelenalou dřeň. Dřevo trnovníku je také velmi ceněné proto, že nemá skoro žádné slabiny, a to díky malé bělové části - škůdci nemají dostatek prostoru, aby mohli konzumovat dřevo, a zároveň dřevo nehnije a nedochází k jeho degradaci.

Akátové dřevo je velmi robustní, tvrdé a houževnaté, díky čemuž také úspěšně odolává různým škůdcům. Zároveň je však pružné a odolává i velmi náročným přírodním podmínkám a tak je nábytek z něj vhodný do jakýchkoliv podmínek.

Jak již všichni víme, jedná se o exotickou rostlinu, proto vás určitě překvapí, že ji můžeme sehnat i u nás a to hlavně na severu Moravy, v okolí Brna a v Jižních Čechách. Roste také na Slovensku a v Maďarsku.

Dubové dřevo

Duby jsou stálezelené/ opadavé stromy s velmi tvrdým a robustním dřevem vyskytující se v mírných a subtropických oblastech severní polokoule. V ČR je původních 7 druhů z celkových 450. Mezi nejběžnější patří duby letní a zimní, ale ty se většinou k výrobě nábytku neužívají. Tam se setkáte spíše s kavkazským dubem, který má větší pevnost a sytější barvy. Běžně se dožívá 400 let a pochází z kavkazských hor, kde roste v nehostinné krajině, díky čemuž je velmi odolný.

Dubové dřevo má vysokou hustotu 690 kg/m3 a je velmi tvrdé, trvanlivé a navíc estetické, díky čemuž je pro výrobu nábytku perfektní. Navíc odolává vlhkosti i změnám počasí. Má světle šedou běl s hnědým jádrem. Letokruhy jsou velmi výrazně vykreslené s kruhovitým uspořádáním cév. Ty tvoří rýhy na podélných řezech, díky čemuž je dřevo esteticky jedinečné.

Jádro dřeva je velmi odolné proti napadání škůdci a to díky vysokému obsahu tříslovin. Běl je na tom bohužel poněkud hůře a má prokazatelně menší trvanlivost. Parazitickými škůdci je napadána hlavně pro svou měkkost a prostupnost. Navíc obtížně přijímá moření. Z těchto důvodů se často přechází k šlechtění dubového dřeva, kdy dochází k odstraňování běli ze dřeva a tím i k zlepšování jeho vlastností. Dřevo se stává vhodnějším pro výrobu nábytku.

Dub velmi spolehlivě odolává nehostinným přírodním podmínkám, jako jsou změny počasí nebo přechody sucho-vlhko a často se využívá tam, kde je zapotřebí podepřít velké hmotné předměty nebo zajistit těžký náklad. Je tedy vhodným materiálem například ke stavbě mostů nebo podpěrných sloupů.

Mangové dřevo

Pochází z dobře známého mangovníku, který roste v tropech a subtropech po celé Evropě. Nejznámějším a nejvyužívanějším druhem je mangovník indický, který poskytuje velmi kvalitní dřevo vhodné k výrobě nábytku a plody - manga. Mangovníky se dožívají až 300 let – čím starší dřevo je, tím vyšší je jeho hodnota.

Vnější dřeva je světlé, zbarvené do hněda podobně, jako běl – kresba je tedy poněkud nevýrazná. Dřevo z vnitřní části je v tomto ohledu kvalitnější - je zbarvené do tmavě hnědé barvy s černou kresbou. Dle aspektu, zda je vyrobený z vnitřní nebo vnější části kmene, je nábytek často ceněný. Mezi těmito dvěma typy dřeva je znatelný rozdíl a mají odlišnou hodnotu. Dřevo z vnější části je světle hnědé, má nevýraznou kresbu a je často napadáno houbovými a bakteriálními chorobami. Dřevo z vnitřku kmene je naopak pevné, odolné a je krásně tmavě hnědě vybarvené.

Mangové dřevo má opravdu mnoho využití od výroby nábytku po konstrukce lehkých staveb. Doporučuje se však mangové dřevo využívat především ve vnitřních prostorách, protože není uzpůsobené k venkovním nehostinným podmínkám.

Všechen nábytek z mangového dřeva je k sehnání především hlavně v lakovaných a voskovaných podobách, které lépe odolávají nepříznivým podmínkám. Dřevo je pomocí laku či vosku dobře chráněno a jeho struktura zůstává po dlouhá léta neporušená.

Ořechové dřevo

Ořechové dřevo pochází ze stromu zvaného ořešák královský nebo také ořešák vlašský, v ČR známý spíše jako vlašský ořech. Ořešák je velmi rozšířený po celém světě. V Evropě hlavně v Řecku a Francii. V Americe pak v pobřežních státech. Jednou z nejdůležitějších vlastností ořechového dřeva je jeho rychlý růst, pro který je dobře známé. Jde o dřevo velmi kvalitní, které vyžaduje pouze minimální péči. Ořechové dřevo skoro nepraská a tak vydrží po dlouhou dobu bez poškození, pro což je nábytek z něj žádaný po celém. Navíc nepřijímá vodu, vůbec nebobtná a je odolné vůči změnám počasí a teplot. Díky velkému obsahu tříslovin ve dřevě, je velmi pevné, tvrdé a trvanlivé. Bohužel však má i své mínus – není odolné vůči škůdcům, houbovým nemocem a plísním. Z tohoto důvodu se z něj nevyrábí venkovní nábytek.

Běl dřeva je šedobílá a jádro šedohnědé/ tmavě hnědé, krásně barevně korespondujícími s bělí, díky čemuž se dřevo perfektně hodí na výrobu luxusního nábytku. Jak barva běli, tak barva jádra závisí na půdních podmínkách, ve kterých je strom pěstován, díky tomu se od sebe jednotlivé kusy dřeva často liší. Pro vlašský ořech jsou typické roztroušené póry, vybíhající paprsky a široké letokruhy. Hustota a tvrdost dřeva jsou přibližně 500 kg/m3.

O kvalitní, silné a zdravé stromy mají vždy velký zájem dýhárny. Ořechové dřevo se dobře obrábí, ohýbá, zpracovává i řeže dláty. Bohužel je poměrně špatně k sehnání.

MDF

Zkratka MDF znamená „Medium Density Fibreboard“, což je překládáno, jako „polotvrdá dřevovláknitá deska“. MDF desky se vyrábějí z vláken jehličnatých stromů (většinou smrků). Materiál má jemnou homogenní strukturu a je určen především k výrobě nábytku. Běžně má objemovou hmotnost asi 800kg/m3. Jednotlivé kusy MDF lze dobře potahovat foliemi, dýhovat, laminovat i lakovat. Například lakovaný nábytek je velmi estetický, bohužel se však snadno poškrábe.

Dřevovláknité desky se vyrábějí tzv. suchou cestou. K jejich výrobě se využívá zbytků různého dřeva z jehličnanů, které se rozsekávají na jemná dřevěná vlákna. Ty se pak míchají s voskem a pryskyřicí, díky čemuž se materiál spojí dohromady. Za vysokého tlaku a teploty se pak materiál zformuje do podoby desky.

Nejčastěji se laminát sice využívá k výrobě nábytku, ale můžete se s ním setkat i v různých typech konstrukcí, u obkladů a při výrobě kuchyní. MDF je levnou a kvalitní volbou, pokud si nemůžete dovolit masiv.

Laminát se může pochlubit skvělými vlastnostmi, které u masivů jen tak nenajdete. Má kvalitní hladký povrch, je vhodný pro povrchové úpravy (lakování, moření…), velmi dobře se opracovává a ohýbá. Nejdůležitější však je, že má srovnatelné mechanické, technologické i fyzické vlastnosti s masivem, díky čemuž je v nábytkářském průmyslu velmi ceněný.